Na slovíčko s Jakubem Enžlem: O fitness, motivaci a práci youtubera

Na slovíčko s Jakubem Enžlem: O fitness, motivaci a práci youtubera

21. 11. 2019 11 min. čtení

"Sebevědomí tkví vždy jen v hlavě, nikdy ve vzhledu, a proto má člověk pracovat na mentální síle, ne jen na fyzické."

Hodně lidí za obrazovkou vnímá práci youtubera nebo influencera jako práci snů. Vnímáš to stejně? Jaká jsou třeba z tvého pohled úskalí této práce?

Názory lidí na tuto práci jsou stále ambivalentní a jejich pohledy jsou dost protichůdné, protože je to něco nového. Záleží jak s tím daný influencer naloží.

Dnes každý vnímá jako prototyp influencera každého, kdo má plný profil product placementů, ale influencer je každý, kdo má jakýkoliv vliv na okolí, ať už je to sportovec, herec nebo modelka, a nemusí nutně mít rozjednané spolupráce s různorodými značkami a dávat je na svůj profil.

Já se považuji za influencera z toho důvodu, že můj názor, který pošlu veřejně do světa, ovlivní četnou skupinu lidí. Každopádně jsem daleko obezřetnější ohledně toho, co sdílím na sítích. Já například miluju černý humor, ale vzhedem k tomu, že by to viděli desetitisíce lidí a některé z nich to urazilo, tak si to raději uložím a zasměju se tomu v soukromí, nebo to pošlu přátelům.

Rozhodl ses sdílet nejen tréninky, ale i spoustu věcí ze svého života veřejně na sociálních sítích. Co bylo/je tvým cílem a motivací? Změnily se nějak od doby, kdy jsi se svým YouTube kanálem začínal?

Snažím se sítě využívat spíše pracovně, takže sdílím hlavně edukativní obsah. Ale lidé jsou zvědaví, takže čas od času se tam objeví i něco osobnějšího. Každopádně já sám koriguju kolik informací o mojí osobě lidem dám.

Počateční motivací bylo hlavně lidem něco předat. Převzal jsem to z vlastního pohledu před několika lety, kdy jsem vyhledával informace na intenertu, primárně na zahraničních článcích nebo kanálech. Chybělo to u nás na scéně, takže jsem se postupem času rozhodl, že s tím začnu já. Strukturu obsahu se snažím držet víceméně stejnou jelikož jsem si na tomto konceptu vybudoval právě tuto komunitu. Tím pádem jim nechci dělat to, že bych začal točit něco jiného, než kvůli čemu přišli. Každopádně čas od času to proložím videem s odlišným obsahem, který se po většinu času lidé sami vyžádají (Day in life, draw my life, Q&A, atd.)

Ač se to možná nezdá, věnovat se YouTube kariéře je časové náročné, viď. Dokázal by sis představit, že k tomu máš ještě práci na plný úvazek?

Záleží, v jaké míře člověk točí. Jsou Youtubeři, kteří mají videa každý den, ačkoliv to se děje spíše v zahraničí. Mají vyšší čísla zhlédnutí a také peněz z reklam, takže to dává smysl.

Tím, že já vydávám jedno video týdně, tak to časově zvládám dobře. Spíše jde o to, že si videa nenatáčím sám, ale mám na to kameramana Petra Zoubka, tím pádem je náročnějsí se jeden druhému časově podřídit. Byl bych schopný mít práci na plný úvazek, ačkoliv by to bylo náročnější.

Plánuješ? Jak moc dopředu si chystáš, co budeš natáčet na YouTube a postovat na Instagram?

Pokaždé mám tak 2 videa a 2 fotky dopředu naplánované. Nerad chystám věci na poslední chvíli, protože jen nedoladím přesně tak, jak bych potencionálně mohl. Navíc, jak už jsem zmiňoval, dávám jedno video týdně, takže chci, aby bylo do detailu propracované a lidé už si zvykli na určitý standard kvality. 

Zvenčí se zdá, že tvá práce je s tebou hodně propojená a je i tvým koníčkem. Dokážeš přesto oddělit pracovní věci od těch osobních a když jedeš například na dovolenou, tak úplně vypnout? 

Je to tak a jsem za to hrozně vděčný. Mít koníčka jako svou práci je pro mě splněný sen. Už jsem se naučil tolik nestresovat nad tím, když mám jeden den takový volnější, co se týče jídla či tréninku. Ale jakmile jsem delší dobu mimo režim, já sám se necítím dobře a neumím zatím úplně vypnout například na týden.

Už přes 7 let funguju v takovém režimu, takže jakmile bych to měl jinak, nebyl bych sám sebou. Zatím jsem nikdy dovolenou neměl, ale příští rok plánujeme někam zmizet do zahraničí s partnerkou, tak si to poprvé otestuji sám na sobě. 

Co bys vzkázal těm, kteří mají nízké sebevědomí týkající se svého vzhledu a postavy?

Vzhled je jen povrchová záležitost a není to ani v nejmenším ukazatelem toho, jaký je člověk uvnitř. Člověk by se určitě měl cítit dobře sám se sebou, ve své vlastním těle. Pokud je nespokojený, měl by se začít hýbat a změnit svůj životní styl tak, aby se se on sám cítil dobře, ale nenechávat se v tomto ohledu ovlivnit okolím.

Sebevědomí tkví vždy jen v hlavně, nikdy ve vzhledu. Právě tady je problém ve fitness komunitě - většina začala cvičit jen kvůli nedostatku sebevědomí a určitému vnitřním pocitu nejistoty o sobě samém, takže to kompenzují tím, že vypadají dobře, a právě to je ten kámen úrazu. Člověk má pracovat na mentální síle, ne jen na fyzické.

Chodíš cvičit striktně pokaždé, když si to napíšeš, nebo se řídíš intuicí a pokud na to nemáš chuť a náladu, tak si dáš rest day?

Záleží - říká se, že je lepší špatný trénink, než žádný trénink. Pokud se cítím jen unavený, nebo bez nálady, určitě jdu cvičit a dám si lehčí trénink, ale pokud fyzicky cítím, že mi tělo říká "dej si dneska rest", tak si rest dám. Po letech cvičení už se sem tam objevují minoritní zranění, takže raději poslechnu svoje tělo a dám si odpočiněk. Každopádně to se mi stane tak 2x za rok. Jinak cvičím 6x týdně bez problémů.

Jakou značku bot a oblečení máš na cvičení nejraději a proč zrovna tu?

Nejčastěji používám Nike, Gymbeam a Under Armour. Nike už od mala, miloval jsem vždycky jejich reklamy a celkově mi sedí jak vzhledem, tak funkčností. S Gymbeamem spolupracuji už přes 2 roky, takže je rád reprezentuji a nosím. Under Armour jsem začal nosit až v poslední době díky kolekci od The Rocka.

Myslíš, že je důležité investovat do kvalitních bot a sportovního oblečení?

Boty jednoznačně. Vždycky apeluji na to, aby měli lidé při cvičení vhodnou obuv, má to vliv jak na výkonnost, tak zdraví. Oblečení už tak velkou roli jako obuv nehraje, ale mně osobně se lépe cvičí, když mám na sobě něco, v čem se cítím dobře. 

Když jsme se bavili o možné spolupráci, hned napoprvé tě na našem e-shopu zaujaly dvoje poměrně specifické boty - Nike Metcon a Nike Romaleos. Vnímáš opravdu takový rozdíl při cvičení v těch specializovaných modelech oproti běžným teniskám?

Rozhodně. Metcon jsem používal už nějakou dobu předtím a doporučoval je lidem. Jsou to nejkomplexnější boty - člověk v nich může cvičit jak mrtvý tah či dřep, tak vyskakovat na bednu a běhat.

Vzpěračky Romaleos se mi dlouho líbily, doporučuju hlavně lidem, kteří nemají tak perfektní mobilitu, aby byli schopni udělat korektní dřep, což je popravdě drtivá většina lidí. Pokud s tím někdo nemá zkušenosti, ať si případně zkusí udělat dřep s menšími kotouči pod patami a uvidí ten rozdíl sám. Hodně mě to výkonnostně posunulo.

Pro mnohé jsi tím, jak žiješ a co děláš, vzorem. Prozradíš na oplátku ty nám, kdo tě na sociálních sítích momentálně nejvíc inspiruje a čím?

 Ani ne tak na sociálních sítích, ale celkově. Bude to určitě Muhammad Ali, Floyd Mayweather, Steve Jobs a Kid Cudi. Je to spousta lidí, ale imponují mi mentalitou - mají správně nastavené myšlení jinak než kdokoliv jiný a to se mi líbí.