Jakým výživovým směrem se vydat?

Na internetu se to v posledních letech hemží hádkami o tom, jaký výživový směr je vlastně ten nejlepší? Nutriční terapeuti se navážejí do lidí, kteří se rozhodli jíst nízkosacharidově a vyřadit cukr. Masožrouti se naváží do veganů. Vegani se naváží do vegetariánů a podle lidí, co se stravují podle IIFYM je všechno špatně a zároveň od každého něco dobře. Další lidé drží různé půsty a jiní zase tvrdí, že jíst se musí co tři hodiny.

A jak to tedy vlastně doopravdy je? Podle čeho si v tomhle zmatku vybrat to svoje?

V prvé řadě chci zdůraznit, že pokud vám to, jak se stravujete momentálně, fyzicky i psychicky vyhovujete, ale uvažujete o změně jen kvůli tomu, že byste nejspíš měli, protože na internetu to takhle někdo psal, nebo se z vašeho známého stal vegetarián a vy si připadáte divně, když jíte maso (kvůli němu a ne kvůli sobě), tak na tuhle myšlenku okamžitě kašlete. Dokud je čas.

Nejdůležitější je totiž to, jak se vy cítíte, co vám vaše tělo říká a ne, jak vaše stravovací návyky vypadají na Instagramu nebo před lidma všeobecně.

Pokud se ale cítíte fyzicky či psychicky špatně, býváte často nemocní, bývá vám těžko nebo cítíte, že potřebujete zhubnout či nabrat, je změna stravy nevyhnutelná. Jaké jsou tedy možnosti a podle čeho si vybrat?

IIFYM

Pokud jste milovníci systému a pořádku, ale zároveň chcete mít v jídle větší volnost, je tenhle výživový směr pro vás jako dělaný. Zkratka IIFYM znamená It fI fist Your Macros, což volně překládáme do češtiny jako „pokud se ti to vleze do maker“.

Pokud jste nováčci a vůbec netušíte, co to ta makra jsou, tak je to hovorový výraz pro makroživiny – sacharidy, tuky, bílkoviny a více se o tom dozvíte v tomto článku.

Princip celého stravování je, že si vypočítáte denní limit pro kalorie, které máte daný den sníst (nebo si zvolíte limit týdenní), určíte si poměr makroživin a cokoli co sníte, si zapisujete do tabulky, abyste měli přehled.

Výhodou takového stravování je, že nemusí být úplně striktní a nemusíte se tolik omezovat, když máte svá makra pod kontrolou. Pokud umíte používat selský rozum a víte, co a v jakém množství jíst, nevadí, když si jednou za čas dáte dortík nebo máminu svíčkovou. Důležité ale je stále přijímat živiny hlavně z kvalitních plnohodnotných zdrojů a nesestavit svůj jídelníček pouze z náhražek a zdravě tvářících se věcí, které vám ve skutečnosti nic nedají.

Často se uvádí pravidlo, že aspoň 80% vašeho jídelníčku by měly tvořit plnohodnotné potraviny a těch zbylých 20% můžete využít právě na ty, né až tak kvalitní věci. 

Pokud byste si řekli, že když se vám vleze denně do maker čokoláda, donuty a večer vám zbude místo třeba jen na okurku, což by znamenalo třeba 80% jídla, které vám výživově absolutně nic nepřináší, není to správně, na tomto IIFYM není vůbec stavěno, i když spousta lidí si to mylně myslí a proto tento výživový směr odsuzují.

Pokud by vás o tomto výživovém směru zajímalo více informací, naleznete je zde.

Pokud byste pro tento výživový směr hledali inspiraci na Instagramu, mohu za sebe doporučit Kristýnku z týmu T4P, kterou najdete pod nickem @kristynarakovska.

LCHF

Low carbs high fats , cukrfree a nebo také realfood. Stravovací směr, který za poslední roky nabral v Česku na populárnosti. Je také jeden z nejvíc odsuzovaných stravovacích směrů.

Principem tohohle stravování je reálné jídlo – tím jsou myšleny zejména nezpracované potraviny. Největší poměr makroživin v tomto směru netvoří sacharidy, jako je to u IIFYM, ale jsou to tuky, bílkoviny a až poté sacharidy.

Spousta skeptiků nabývá dojem, že hodnoty sacharidů se v tomto výživovém směru pohybují velice nízko, například okolo 20g sacharidů na den, pravdou je, že za low carb je považována i hodnota cca 150-200g sacharidů na den. Sacharidy jsou z největší části přijímány ze zeleniny, ořechů a občas i kvalitního kváskového pečiva a v menším množství nevadí ani rýže a těstoviny.  Je důležité se neřídit podle doporučení jiných, ale naslouchat signálům vlastního těla, ono samo nejlíp ví, co potřebuje.

Kolují i dohady, zda je naše tělo schopno vůbec fungovat bez cukru jako takového, zda je to pro tělo prospěšné, protože v tomto směru se cukr přijímá jedině z ovoce, výjimečně medu, ale to záleží spíše na člověku. Výsledky tohoto stravování však ukazují, že ano a je poukazováno na zdravotní benefity, jako je například zlepšení stavu chronických onemocnění, zejména cukrovky.

Pokud by vás tento výživový směr zajímal na Instagramu o něm najdete informace například na profilech od @_kerolajnaa_

  nebo @lenikralickova

.

Vegetariánství, veganství, (frutariánství)

Bezmasé stravování je také trendem posledních let víc a víc, zatím co ještě před časem se společnost na člověka, který se rozhodl nejíst maso, koukali jako na podivína, dnes je to více běžné. Lidé se rozhodnou pro tyto druhy stravování nejen z důvodu zájmu o zdravou výživu, ale často také z etických a ekologických důvodů. Dalším důvodem může být taky zájem o východní filozofické směry, ale to už trochu odbočuju.

Vegetarián je člověk, který se rozhodl nejíst maso (a to i včetně drůbežího a ryb) a veškeré jatečné produkty (sádlo, uzeniny…), ale stále jí sýry, mléko, vejce a med, na rozdíl od vegana, který vylučuje ze své stravy veškeré produkty živočišného původu.

Ještě vyšší level tohoto stravování je frutariánství, což znamená, že člověk jí pouze plody rostlin, aby „nezabil“ celou rostlinku, proto odmítá obilí, listovou a kořenovou zeleninu.

Stejně jako u LCHF stravování stále probíhá spousta spekulací, studií a diskusí, které se zabývají tím, zda je pro člověka takovéto stravování vhodné, či nikoli, protože člověk je od přírody všežravec. Někdo se v tomto prostě najde a jiný takto fungovat nedokáže.

Při těchto stravovacích směrech je nutno dbát na zvýšenou suplementaci a nahrazovat to, co přirozeně přijímáme ze živočišné stravy. Výhodou je také, že na dnešním trhu už jsou obrovské možnosti a není vůbec těžké sehnat například veganský protein.

Pro inspiraci a více informací o veganství a sportu můžete navštívit například profil @dewii.veg

Intermittent Fasting aneb Přerušované hladovění

Další hit internetu posledních let, pojďme si ve zkratce říct, o co vlastně jde.

V tomto směru nejde až tak o to, co jíte, i když by stále mělo platit pravidlo minimálně 80/20 pro vaše zdraví, ale jde o to, kdy se jí. Střídají se okna, kdy se jí a kdy se „hladoví“ neboli se prodlužuje přirozené spánkové okno bez jídla.

Mohou to být okna 12/12 nebo 16/8 nebo klidně můžete hladovět 36 hodin. Někteří lidí z důvodu hlavně psychické pohody a přirozené revitalizaci organismu aplikují dlouhodobější půsty, ovšem není to pro každého a rozhodně nedoporučuji pro lidi, kteří v nedávné době například bojovali s poruchou příjmu potravy nebo emočním hladem. Více se můžete dozvědět v článku speciálně věnovanému této tématice.

Závěrem

Rozhodně to nejsou všechny výživové směry dnešní doby, ale jsou to ty, se kterými se můžete setkat nejčastěji.

Chci upozornit, že to, co sedí a vyhovuje jednomu, rozhodně nemusí vyhovovat druhému. Jde hlavně o psychickou pohodu, protože pokud se budete nutit a přemáhat do určitého výživového směru silou, tak vaše tělo stejně nebude spokojené.

Také chci říct, ať se nesnažíte někomu silou namluvit, že zrovna ten váš výživový směr je nejlepší, že by ho měl taky zkusit. Je nejlepší – pro vás. Pro druhého může být utrpením a je skvělé, kolik možností dnes je, každý si může proto najít tu svou ideální.

Článek napsala Karol Čmielová.